Motýl nad řekou

Když motýl proletí nad řekou,
 tak mnoho myšlenek
 se potuluje nad vodou.
 
Když jeho křídla tak tiše
 zatřepetají se vzduchem,
 tak slova vyšlá z úst,
 obdařená vzduchem,
 hladí vlny čekající, vzrušené.
 
Hladí břehy a kořeny
starých bříz,
hladí kameny a možná i víc.
 
Když motýl 
proletí nad řekou,
přichází zklamání 
z jeho náhlého zmizení.
 
Ta křídla už nikdo neuvidí,
 jak třepetají se v prázdnu,
 tichého zapomění.
 
Když motýl proletí nad řekou,
 touha rozprostře svá křídla nad vodou.
 Aby ochránila myšlenky vystrašené.
 Aby jim dala naději,
 že ta křídla někde jsou
 a znovu přiletí.
 
Když motýl znovu proletí nad řekou,
 tak myšlenky jsou radostně rozdováděné,
 tam někde nad vodou.
 Potom provedou proměnu poslední, kouzelnou.
 
Promění se ve slova,
 která dají vykvést květům duše všech,
 kteří kdy viděli křídla nad vodou.

 Když motýl proletí nad řekou
 podobá se anděli jenž přišel
 na tento svět,
 zahránit duše všech,
 kteří ho uvidí. 
 
Když motýl tiše proletí nad řekou........