Snít

O kráse bájných jednorožců.

O křídlech pegasů.

Proč měl být jen jeden?

Proč není šepot nocí letních,

Bílý jako leden?

Viděla jsem mnoho,

A přeci tak málo!

Slyším harfy něžné tóny,

Jež mi vodu přibližují,

A mám tisíce snů.

O nádherných dračích pláních,

Těch,s kterými srdce mám,

A spoustách záhad na poznáním

Jak touha co má zlatý rám.

A pegasí křídla,

Jen jeden měl být,

Avšak do vody jsem shlídla,

Vidím snů lidských třpyt.

Ty sny,co jasně vytvořili pegasů na tisíc,

A snad mnohem víc.

A poznala jsem jednorožce,

Co se mi do duše vryl.

Ta krása,ten dech,

Hřejivý pocit,horký mráz na zádech.

Pocit bezpečí,

Pocit studu,že jsem tak malá. Že jsem skoro nic.

A přece jsem si potom připadala víc.

Že jsem jiná.

Že má víra je dost silná,abych spatřila

Nejkrásnějšího tvora světa.

Pomalu přestávám snít.

Však vím,že to nebyl sen,

Byl to jen...