Noční představení

keď tá čeština je taká krásna... dopredu sa ospravedlňujem za chyby, budem rada ak ma na ne upozorníte...

Umilovala bych tě až k smrti.
Není to jen fráze
vyřknutá z dlouhé chvíle
i když čas, v němž nejsem s tebou,
se nekonečne vleče.
Někdy vycházím
spod závěsů ve tvém pokoji,
abych se ti přisnila,
nahá, tančící, mezi plameny svíček.
Klepu na tvé srdce
čím dál rychleji,
vlévám ti do krve
tu svoji
a přizpůsobím svůj dech
tomu tvému.
Ne, zapomeň.
Jsem jen přelud
uvězněn
ve své vlastní hlavě,
v pokoji,
plném měkkých polštářů,
tak směšných
jako rozloučení bez polibku...
I když ti,
ješte před chviličkou
rozmazal rtěnku u koutků úst.
Tak poslechni,
zapomeň.

---