Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvět
30. 03. 2001
3
0
1493
Autor
Ilarion
sedmdesát ? pět ?
- nebo tisíc let
stojí padá svět
z kamenů snů a vět
staví pyramidy lží
krásné jak hvězdný třpyt
- hory věčných banalit
pak výkladní skříně
tužeb, přání
prázdné jsou , chladné
jak vítr z plání
a co na to svět ?
jen vlní moře běd
a smůlu sráží v kapkách z mraků
pak slunce zář ta pálí v zraku
a v každám koutě trochu stinném
lampičky hoři v očích hyen
a každá s touhy po činu
jen hledá něčí mršinu.
tak nás dusí svět
ne raději nevidět
k radosti přidá závan strachu
a do vzduchu mračno prachu
komáry a dusno k létu
pachuť smrti v lžíci medu
krajem bloudí smečky vlčí
A jehňátka ?
ty jen mlčí......
a co na to já ?
-žiji jak se dá
za deště smůly piji z dlaní
každá kapka srdce raní
pyramidou lží
a mořem běd
Přehlížím ten SVĚT........
ze začátku se mi to docela líbilo, ale potom ústup - dusí nás svět, obraz vlků a mlčenlivých jehňátek... tohle tedy moc ne
Tak jsem se dneska vrátila k tvým dalším básničkám, čtou se smutně, ale netipovat se nedá *