Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa chatě
15. 10. 2006
0
0
1515
Autor
petr(angel)
Slib je slib a zlobilka musí přijmout trest. Je však vyprask pro masochistku skutečně trestem?
podobné eskapády jsou u ní na denním pořádku, ale přesto většinou alespoň
nechá zprávu kde je nebo kdy se vrátí.
Není to tak dávno, co se Helenka vrátila z večerní "procházky po lese", ze
které se nakonec vyklubala návštěva nedaleké hospůdky s kamarády, které
potkali ten den na výletě na kolech.
Petr jí tehdy pořádně vyčinil a varoval ji, že příště to bude mít následky
a Helenka souhlasila a slíbila, že se polepší a když někam půjde, tak o sobě dá
vědět, aby se Petr nemusel o ni bát.
Moravské lesy jsou sice bezpečné místo, ale ďábel nikdy nespí a Petr měl
tendence dělat si zbytečné starosti i když si Helenka byla jistá, že má
všechno pod kontrolou.
Pro klid v duši a aby se nemusela dívat na jeho vyčítavý obličej, tak mu
raději slíbila, že se polepší a dá mu vždycky předem vědět.
Mezitím Helenku o několik kilometrů dál vůbec nenapadlo, že by si měla dělat s
něčím starosti a Petra úplně vypustila z hlavy. Byla si jistá, že říkal, že
se musí zastavit v okresním městečku kvůli nějakým věcem do práce.
Přestože měli oba dovolenou, a to zaslouženou, tak Petrův kolega v práci
měl nějaké problémy se zvládnutím důležitého klienta, a tak prosil Petra o
pomoc s nějakými účty.
Helenka měla občas dojem, že Petr neumí říct ne a ve snaze vyhovět všem známým
zanedbává své nejbližší(takže JI!)-měl přeci dovolenou, tak mohl toho
neschopného kolegu snad poslat ...k šípku. Ale to by nebyl Petr, kterého
měla ráda:-(
Petr skutečně říkal, že se ve městečku zastaví, ale ve skutečnosti říkal,
že se tam zastaví až zítra, a tak, mezitím co Helenka s Martinou a Jirkou
(dalšími kamarády, kteří bydleli v sousední chatě nedaleko Petra s Helenkou) a
Joshuou (Jirkovým známým z Izraele) hrála na pláži u přírodní nádrže
plážový double, tak Petr střídavě ťukal do notebooku data do práce a
kontroloval mobil, jestli se už Helenka ozvala a snažil se nemyslet na to, že
by se mohl stát nějaký průšvih.
Jak se sluníčko klonilo k západu a obloha se z východu zatahovala temnými
mraky, se Petr přes všechnu snahu dělat něco konstruktivního, čím dál tím
častěji přistihl, jak jenom zírá před sebe do prázdna a prsty nervózně
vyklepkává na dřevěném stole tichou melodii.
Helenka stále nikde, žádná zpráva, zmínka ...nic.
"Helčo, Helčo kde trčíš celý den?" šeptá naštvaně otázku, aniž by ji skutečně
někomu adresoval.
"Zatraceně asi se půjdu proběhnout, nebo tady exploduju." řekne si pro
sebe, jen aby slyšel vlastní hlas a měl tak kontrolu, že se stále ovládá.
Nad Helenkou se se snášejícím se soumrakem hromadily mraky Petrova hněvu. Už to
dělá zas! Chvilku sekala dobrotu a teď zase přestává myslet na důsledky
svých činů. Petrovi hlavou proběhla představa Helenky s obnaženým červenajícím
se pozadím, na které se nemilosrdně snáší Petrova ruka.
Petr představu zatlačil mimo...Helenka možná bude mít dobrý důvod a všechno
snadno vysvětlí. Není třeba dělat ukvapené závěry.
Petr se rychle obul do pohodlných botasek, zamknul za sebou pokoj a
ležérním tempem vyběhl z chaty na malou pěšinku směřující do lesa...
Helenka se úžasně bavila. Přestože si dneškem nebyla úplně jistá, když ráno
vstávala a věděla, že se bude muset o svoji zábavu postarat sama, protože
Petr pojede do okresního městečka do internetové kavárny kvůli té práci,
byla teď večer vcelku spokojená.
Martina s Jirkou byli zábavní společníci a Josh byl sympaticky nemotorný,
když nevěděl, jaké chování si, coby cizinec, k Helence může dovolit. Z plážového
volejbalu se stalo vodní pólo, když je z kurtu vyhnal správce, kvůli údržbě
a vzato kolem a kolem, Helenka se dneska výtečně bavila.
Docela se těšila domů a byla v perfektní náladě na rošťárny. Vůbec nebyla
unavená, a tak místo spánku by dnešní noc raději věnovala skotačení a
milování. Měla na to chuť a byla si jistá, že když to správně navleče, tak
si Petra omotá kolem prstu.
Mohl si hrát na sebevětšího dominanta a autoritu a skutečně, dokud mu
odporovala argumenty, tak ho k ničemu nenatlačila.
Jenom se naštval a zatvrdil, ale když si zahrála na malou holčičku, probudila v něm otcovské instinkty, ukázala zranitelnost a trošku mu polichotila, tak byl najednou krotký jak beránek a vysloveně jí zobal z ruky...tak je to s těmi dominanty:-) Helenka se pro sebe zasmála, když se musela pochválit jaká je šikulka-diplomatka.
Když se chata objevila na dohled, Helenka chvilku zvažovala, že se pořádně
ustrojí. Doteď šla jen ve spodním dílu plavek a tričku, protože za prvé
bylo hodně horko a za druhé stejně, jak dřínové kraťasy, tak ponožky byly
mokré od toho, jak v lese uklouzla v blátě u potoka a sedla si přímo
doprostřed zurčících vlnek. Tak to dopadá, když je člověk líný použít
lávku a raději skáče z kamene na kámen...
Nakonec se rozhodla, že se upravovat nebude, protože v chatě stejně možná
ještě nikdo není a dříve než se setká s Petrem, tak půjde do sprchy...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
petr(angel)
15. 10. 2006
ff, třeba to bude tím, že mi není moc dobře..., ale trochu se do textu zamotávám..... A tu část s dominantem a princezničkou nějak vůbec nechápu- nechápu, čeho chtěla dosáhnout...
Tahle povídka mě prozatím neuchvátila. :-)
avi