Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVÁLKA S BROUKY
02. 04. 2001
2
0
1538
Autor
KID
Malinkatý brouček potkal jiného, jehož provázela spousta kamarádů.
Ti kamarádi poslali pro svoje rodiny a příbuzné,
Pospolu pak všichni postavili přenádherný zámek v mohutném ptačím hnízdě.
Přímo na zdi paláce, jež obýval jistý krutovládce.
V malém zámku blaho stále,
Věžičky si šperkují.
Ve velkém však s vládou krále,
Málokdo se spokojí.
Král tne malým dětem hlavy,
Které šlápnou jeho psa,
Když v průvodu plném slávy
V čele vojsk se natřásá.
Jeho pes prý symbol moci !
A on sám prý hrdina.
Jeho země, kterou dobyl,
K moři až se rozpíná.
Lid však netouží po vojsku,
Radši něco do huby,
Král svým chtíčem velké moci
Žene zem do záhuby.
Když velký panovník dozvěděl se o mraveništi na stěnách svého obydlí,
Rozhodl ihned zničit celou hmyzí stavbu.
Podmanil si již tolik říší, proč by pár brouků mělo stát v cestě jeho síly.
A tak vojsko v zástupu míří ke kopě jehličí.
Ten den foukal silný vítr,
Sotva‘s klobouk udržel.
V čele vojsk král Egocentr
Nestárnoucí píseň pěl:
„Levá, levá,
dobijeme celý svět.
Levá, levá,
Taste zbraně !
Na ně !
Vpřed !“
Zbraně kříží mraveniště.
Pomalu se rozpadá.
Vichr ale sebejistě
Jehly lidem prodává.
Vichr letí,
Jehly letí,
Muži, ženy, psi i děti
V celém širém kraji
Bolem umírají.
Každý člověk, již tak zesláblý hladem, nalezl v haldě jehlic smrt a v rozlehlém království nebylo vládce. Příroda nezná vládce.
No, člověče, některé rýmy typu po hubě - záhubě atd. jsou poněkud slabší, ale jelikož je to blbůstka, tak to nevadí.
V poslední větě je ale hluboká moudrost, příroda fakt nezná vládce.
dřív mysl byla zaměstnána
neznámou mi silou hnána....
teď vnější svět já pozoruju
v proudu pluju
dar jsem vrátil, tam kam patří
a jsme zas milí tři bratři.
:-)