Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrej jednou za sto let
21. 10. 2006
5
0
1611
Autor
Jolana19
Na vnitřním parapetu
na kousku za oknem
tak pokud se fakt nepletu
stojí tam celý den
stojí a koukaj z okna
na svět co venku je
jak kočka neposedná
jak panenka co nežije
Stojí a hlídaj nebe
paprsky z dalekých hvězd
co dotýkají se i tebe
ať si na kterékoliv z cest
ať třeba stojíš doma
za oknem a nebo spíš
ať jedeš z daleka či z blízka
najdou si tě a ty to víš.
Najdou a pohladí tě
předají pár dotyků
a až pozdraví tě
vyhoupnou se nad střechu
domu s několika okny
kde na kousku za oknem
stojí na vnitřním parapetu
a koukají se celý den
To kytky v květináči
co hlídají i počasí
a mezi nimi, ty spáči,
stojí i kaktus, to bodláčí
A ten mi letos rozkvet
pokud vím, tak poprvé,
prej jednou za sto let
vykvete v barvě nachové
páčilo sa mi to veľmi :) milé, krásne, hľadíš na svet, ktorý vidia všetci a Ty si uzrela jediná zázrak - tlieskam Ti
Ne Oldjerry, ať tu myšlenku sdělí všem, nezatracovat a promíjet. Ta myšlenka je vždy originální.
Máš stejnou vadu jako já - občas ti - pro sílu a zároveň zamýšlenou jednoduchost vyjádření myšlenky utíká forma, najmě rytmus. Jako bych tě viděl : nápad, třeba není hned čas, trošku uzraje, šup s ním na papír, radši to ani nečtu a šup s tím na server. Chtělo by to lehýnce propracovat, takhle pro tu zanedbanou formu trpí i kvalita myšlenky, byť je nesporná.