Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBudík
03. 04. 2001
3
0
1985
Autor
Kytička
Budík
Zase mě nevzbudil
není na něj spoleh
Prostě to zkonil
a já teď cítím bolest
Bolest nohou a bolest v kříži
ze všeho nejvíc mě však
v srdíčku tíží
Spánek nic nespraví
i když se na chvíli čas zastaví
A snění?
Poradí, pohladí
Naladí, nezradí
Polaská po vláskách
Po tváři, na rukou
Ústa si taky kousek uloupnou
Obejme, napoví
Pomůže, neshodí
Když však realita objeví se
mě zamrazí
Fantazie zarazí se
bojí se
Vše se pokazí
Proto nechte mě aspoň chvíli snít
Ještě se nechci probudit
Díky Ti kamaráde budící
že necháš mě zdát
sny zdobící
mou realitu.
2.4.01
Navždy_Tvůj
10. 10. 2002Blaznivkaaa
28. 02. 2002Miroslawek
12. 06. 2001
Proplouvám životem
ode dne kedni
ráno se přemlouvám
- tak už se zvedni
Za to patří mnoho díků
hlavně tobě můj budíku.
Já si tipnu.
O.K.
Sem unešen, je v tom pozitivní vjem. Naštěstí Fundíka budí ranní sluníčko a zpěv ptáků, takže noční sny pomalu přechází v denní krásnou realitu.
PS: kdyby Tě ten budík později dlouhou dobu štval, tak přijeď a nech se u mě vzbudit sluníčkem a milím slovem