Jemu...

stávám se nočním paranoikem

čas od času navštíveným noční můrou neznámého muže

za nehty mi zůstávají zbytky jeho nebo mojí kůže

a probudit se toužím s nahým křikem

většinou slepá němá ve své hrůze

že podobat by chtěl se mojí můze?

když v noci políbil mě na čelo.

je silnější než já já malá velký strach

a srdce málem praská bije na poplach

sůl do ran míchá dítě které brečelo

víc to co samo přestat muselo

dávno tomu dávno ještě dřív

už zapomínám prázdnoty

co připravil ten smutný hřích

dvou lidí láskou k nim jim odpouštím

hledám tě v sobě celou duší srdcem svým

můj bratře byls  to ty

kdo přišel když se setmělo?