Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePravda
08. 11. 2006
0
0
991
Autor
P.N.
Pravda
Rudé plameny šlehají k nebi,
pomalu teče řeka korytem,
a srdce v hrudi buší mi.
Pomalu po silnici jdu životem.
Po vytrženém zmačkaném listu sešitu,
ránem se nese dětský křik.
Zbyla jen vybledlá vzpomínka
nebo, přece jen, dívčí vzlyk.
Mlčeli jsme spolu včera,
sundali si svoje kostýmy
a světla v pokoji zhasli.
V posteli rozestali peřiny.
Stále hoří křoví svým plamenem,
v hlavě blesklo světýlko,
obloha se zatahuje dýmem?
Ne, to jen dolů padá ptačí peří.
Rudé plameny šlehají k nebi,
pomalu teče řeka korytem,
a srdce v hrudi buší mi.
Pomalu po silnici jdu životem.
Po vytrženém zmačkaném listu sešitu,
ránem se nese dětský křik.
Zbyla jen vybledlá vzpomínka
nebo, přece jen, dívčí vzlyk.
Mlčeli jsme spolu včera,
sundali si svoje kostýmy
a světla v pokoji zhasli.
V posteli rozestali peřiny.
Stále hoří křoví svým plamenem,
v hlavě blesklo světýlko,
obloha se zatahuje dýmem?
Ne, to jen dolů padá ptačí peří.