Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Napořád

10. 11. 2006

5

9

1969

Autor

Jarmila Moosová Kuřitková

Natáhni paže jako kdysi abys mě hladil z daleka potřeba činit kompromisy je nedůstojná člověka ty tvoje přece tolik hřály a po perníku voněly nač zbytečně dnes ptát se zdali muž jiný byl by z oceli

9 názorů

krempi

11. 11. 2006

taka jako z davnych cias, ale paci sa mi,l vystizne...

Jarmila Moosová Kuřitková

10. 11. 2006

A to se nemá? já myslela, že mohu svojí básní sdělit svoji myšlenku :)

Norsko

10. 11. 2006

píšeš básně o něčem co není , né o tom co by mohlo bejt :-)

Jarmila Moosová Kuřitková

10. 11. 2006

Hraju si se slovy - co je na tom zlého? Báseň není deníček! Zakaž mi představivost a zakážeš mi žít :)))

Norsko

10. 11. 2006

šak si hraj (s ohněm) ..., hraj (se ti to vymstí) :-)

Jarmila Moosová Kuřitková

10. 11. 2006

Nor: Hahahahahaha - já si hraju, ty jeden bláznivý!!! - a většina z mých přátel to ví :)))

Norsko

10. 11. 2006

dyš ty si jako furt stěžuješ (sere mě to)...a to ti říkám jasně :-)

stenos

10. 11. 2006

To je zajímavý...ta vocel ...ten perník.Ale u mě umě napsaný...dyť je tvoje,Paní poezie.

Nickyx

10. 11. 2006

:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Sdílení