Holokaust vánočních vyňčířů

Barvíš se listy starých knih
kolik ještě stran?
Snad v osmi týdnech
v osumnácti letech
sejdu
stářím století
(francouzi mají přísloví o dnech bez ženy)

našel jsem tě
v stěnných rámech řeholících mimů s mrtvými rty
"v gestech křičeli o životě v stínech smytých barev"
rázovali zbylou šedí
(Kreslíš nám kaňky pod oči
a říkáš
"neplačte")
vzala jsi prkna
a sbila svět
udvádíš
"Pravdu"
(jsi-li tak nízká
nedosáhneš na ni)
deus ex machina
a
srdce
velký rádce

na dvorku kdosi vzpíná ruce k obloze
(hrozí, přísahá vendetu - hlupáček)
pod zaprášenými okny
(zatuchlá cimra - veškerý svět)
ve střepech lamp
doznívá smích
(jen heretik by křivil kouty k uším)
kašpárek hází meruňkou přes ulici
po vesmíru
(dupou si v rytmu zoufalství a začínají si uvědomovat jak je život složitý, tak složitý pro panenky)
a vím, že k partu na alegorickém voze
(parafrázovat podobenství "ideál versus empýrie")
mi chybí jen
-vyblednout růž
-ztisknout rty k bezkrvé tkáni

(Cynismus léčí)
Žloutenku?
- A prosím...