Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se***
22. 11. 2006
2
20
909
Autor
jikra
***
Oprašujeme svoje busty
smetáčkem peří prachového
až jsou tak neskonale čisté
že kolem houstne všechna něha
To čas, ten štváč, co v tomhle světě
má za úkol nás dohnat k smrti
ten smítka prachu nezametá
jenom si přiloží prst na rty
A náhle stojíme tu sami
všechno už bylo řečeno
a všechno marno, dál se ptáme
už jenom vlastní ozvěny:
Jak daleko je ještě nebe?
Neřítíme se do pekla?
Potkám-li se tam ještě s tebou?
A je tam světlo nebo tma?
Sotva jsme našli svoje místo
už míříme do neznáma
Zůstanou po nás naše busty
a něha, ztvrdlá na kámen
20 názorů
"Škoda, že lidé nemohou se právě tak těšit na narození své, jakož se bojí před smrtí ! Myšlénka smrti hledí do života jako měsíc do podzimního dne : objeví se hned po poledni ne modré obloze a umrlčí jeho lesk připomíná již konec dne ". ... :-)
di: ..máš pravdu, prolog je trochu mimo kontext
jez: ..a to jsem si myslel, že nerudu docela znám.. mimochodem, já čas nenapadám, je to jen takové hořké konstatování faktu (snad proto ten prolog)
Čas napadáš neprávem, je součástí osobního jsoucna.
Poslední verš - Již J. Neruda...ale dobrý T*
Závažné, k zamyšlení. Dílo se mi líbí, jsou tu zajímavé a působivé obrazy - jen si k němu neumím přiřadit ten prolog... T*
...občas byste nám mohli zalít naše chrysanthemy, fikchulie, physithynie a drakovolije...dovozo zo joho.)))
..sem se nepřesně vyjádřil, jak můžeš být tak dochvilný, honzyku? sotva sem něco prsknu, už jsi u toho? asi náhoda?
no, teď zase...mně to přijde takový mohiutný, a na hřbiutovech se mluví tiše...ty velký věci, tak sem to myslel, no...
sem si to přečet, šel pr\yč, a pak sem se vrátil...no---a já sem dělal v redakcích, trak čtu rychlejc..asi tak...ale todle jsem čet 2x...,
na mě moc velikášsský, i s tim citátem, ale svý sem se, tzeda NOVÝ, dozvěděl...................