Zkoušeli jste někdy chytit motýla?

Zkoušeli jste někdy chytit motýla?

Jde to vůbec? Povězte, jak chytit motýla? A povedlo se to někomu?

Víte, okouzlil mě motýl. Tančil v květech pampelišek na naší zahradě za domem. Byl tak půvabný a krásný. Rád bych ho teď měl jen pro sebe, ale jak ho polapit??

Ale ne ptáka! Motýla!

Jak na ptáky, to znám. Přichystat zlatou klícku. Nasypat nejlepší zrníčka slunečnice. A do mističky nalít vodu z lesního potůčku, takovou, v které se stromy odráží. Otevřít dvířka, stoupnout si stranou a čekat, čekat až se objeví. Nesmíš skoro ani dýchat, hýbnout víčkem oka by znamenalo další čekání. Pták opatrně přistane před klícku a rozhlíží se. Pak možná, budeš-li se mu líbit, váhavě vstoupí do klícky. Nic nedělej, smíš jen tiše přihlížet. Vezme-li do zobáčku zrníčko máš už téměř vyhráno. Teď jen zda-li je v misce dobrá voda. Čekáš a třesou se ti ruce… Máš štěstí, pták se napil. A zatím co pije, lehce zavřeš dvířka klícky. Budeš-li se o něj dobře starat, bude ti zpívat dokud mu bude dech stačit.  Avšak přestaneš-li mu nosit nové zrní a čerstvou vodu, vylomí dvířka své klece a uletí..

Ale co motýl??

Zrní nejí a z klece hravě uletí..

Jakže? Přistřihnout křídla???

Barbare!! Slepice, ty můžeš chytat a pak jim ocelovými nůžkami přistřihnout křídla. Slepice to snese a sezobne ti co jí přineseš. A je slepá, když si chytneš jinou slepici, nezahyne jako pták, když spatří ve tvém pokoji novou klec s mladým ptákem.

Jak chytit motýla a neublížit mu?

Chytneš-li ho do ruky, ulpí ti na prstech prach z jeho křídel a zahyne. Do síťky, ano chytit ho do síťky, ale co pak? Nechat si ho pro sebe znamená probodnout mu srdce jehlou a vložit do vitríny.

Ne, motýl má být svobodný. Bez svobody ztratí svou krásu. Nemůžu si ho nechat pro sebe. Teď už to vím.

Nůžky schovám do krabice na prstýnky, do klícky nasypu nové zrní a vyměním u ní vylomená dvířka.Vím, jestli chci tančit s motýly, musím se stát motýlem.