Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa ním
03. 12. 2006
2
3
1264
Autor
dicentra
Ještě pořád jsi můj osud,
co vyzývá mě do zbraně.
To listí stromů spadané,
kterým se brouzdám nad ránem,
zní tou melodií dosud.
Jak hřeje jenom pomyšlení,
že naděje mi zůstává.
Jak pálí touha,
která změní i povinnosti na práva.
A bolest zemře v zapomnění.
A zůstane jen radost, štěstí
a láska, byť jen mlhavá.
Já hodlám vstoupit do jámy lvové,
do klece tygří, mezi stíny
a najít světlo pro květiny,
které v mé duši uvadají.
A šelmy, co si rády hrají,
jak kočky s myší,
příjdou ke mně.
Já hodlám se jich dotknout jemně
pohledem svým a možná dlaní
pocuchat jejich hřívy. Za ním.
Já musím za ním jít.
To listí stromů spadané,
kterým se brouzdám nad ránem,
zní tou melodií dosud.
Jak hřeje jenom pomyšlení,
že naděje mi zůstává.
Jak pálí touha,
která změní i povinnosti na práva.
A bolest zemře v zapomnění.
A zůstane jen radost, štěstí
a láska, byť jen mlhavá.
Já hodlám vstoupit do jámy lvové,
do klece tygří, mezi stíny
a najít světlo pro květiny,
které v mé duši uvadají.
A šelmy, co si rády hrají,
jak kočky s myší,
příjdou ke mně.
Já hodlám se jich dotknout jemně
pohledem svým a možná dlaní
pocuchat jejich hřívy. Za ním.
Já musím za ním jít.