Kdesi, dnes...

Kdesi stínům nablízku

čekala

jen aby bylo dál kam jít

až k setmění

a dál

mnoho odešlo

otázky zůstávají

dnes spodní strany listů

podobají se nebi

když den uhnívá

a já

s časem si zahrávám

my polapeni

světem u dna

vyvedeme mladé ptáky

z našich lebek

ven

jestli nepohřbeni

proležíme další  jaro

jako už tolikrát

já místo srdce

jádřinec letošních jablek

mám

až rozkrojíš jedno

bude půlnoc právě

a hodina hvězd

je chvíle lít olovo

a dívat se

jak lodi se potápějí

a pod dechem

plamen se kymácí

opilý snad