Nic starého se neděje

Vždyť jako bych to měl už dávno vědět
koupu se stále v naději
že něco změní pouhé vydechnutí
musí se jen chtít.

Na vychládající zemi hledám trošku lásky
anebo vášně
a mezi pahýly artritidou mučených stromů
soucit
ale není ani v listí pod nimi

Když jdu humny je tma a za zády se svítí
oranžově do mlhy uplývá čas
a stébla požatá praskají v krocích.
Memento mori, člověče,
říkal starý kantor, pán dávných mravů
bylo mu dáno dotýkat se na pár let světa
kterému nerozuměl.
Ty, které učil, už oplakal.
Těch, kteří by lkali pro něho, nebylo.

Tam za humny prý kdysi šel i mladý Mácha
a tetka Ščúřilová zde potkala svatého Jana
roky už tudy nikdo nechodí
a zničeho nic tu nekončí šlépěje

Dnes už se nic starého neděje...