Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepříběhy
10. 04. 2001
4
0
654
Autor
f_v
Příběhy bez názvu,
Jsou jako jména žen
Která si nepamatuji
Jen jsou:
Bylo mi patnáct
Nebo šestnáct
Pili jsme víno
a povídali si všichni dohromady
Servírky z hotelu pro velký zvířata.
Měla velký tmavý oči a chtěla sedět vedle mě.
Prohlížela si nás tři
A mě.
tenkrát jsem se ještě koukal,
holkám do očí,
věřil tomu co tam vidím,
šel jsem si lehnout dál od ohně.
Počkám.
píchá s Panenkou a ta druhá s Prokopem,
mlčím
dělám že spím,
pozoruju,
jak se Prokopovi hejbe bílá prdel
ve tmě
slyším,
dech, slova,
dotýkám se zvuku
hraju si s ním,
nenávidím,
do hajzlu
hrozně jsem chtěl,
tuhle a nebo tu druhou,
a dopít
víno co převrátila když muchlala deku pod sebe
pak cítit její vůni,
co na mě nezbyla
citius tedy výše
altius a silněji
fortius rychleji
a ráno bylo úplně obyčejný…
Dobrý hlavně ten konec se mi hodně líbí. A proto ti dávám hodně vytvrdlý tip*
Stidím se, že jsem tu až teď.
Forma je dosti tvrdá, ale je to dost hustý( dobrý). Vskutku procítěné dílo.
TIP.