Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkokem
16. 12. 2006
9
7
949
Autor
radium
kouříš mě srolovanýho
do malý zelený bankovky
noc schovaná v tabatěrce
jsme vosy kolem žárovky
s hlavama v záklonu
očima chytáš mě do sítnic
houpu se v nich, ryba s ústy
patro plné udic
do tvého okna kradu se ulicí
na zvonek nezvoním
stíny se formují do figurín
ve ztuhlé mimice šeptají ráno
a za oknem čekáš ty
v ruce černé piáno s lucernami
z tepla tření křest potem
místnost je horká
brzy se vypaříme jako žehlička
sami v molekulách skokem
prolétneme stropem a krom
zmačkaného povlečení
nezbyde nic
než prázdná lavička
7 názorů
Antiutilitaristka
17. 12. 2006
toho prvního verše jsem se nejdřív lekla...
líbí se mi, co to evokuje - třeplo mě to do nálady
lačné řekla bych