Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHoum kredit
17. 12. 2006
3
4
1309
Autor
Milena
Po letách sa vracim,
do kostela,
kde som kdysi byla,
za kresťanku zapsaná.
Po nedělní mši,
pán farár dvera zavírá,
sedim presto v tej lodi,
někdo na mě oči upírá.
Samí svatí, co trpajú s kopími,
mozaika, mihotavá zár,
Milenina kolena,
odřená.
Těžka chvila ma postihla,
nemam krom kostela
jinej chrám.
Utěram si oči aj nos,
trochu tepla od svíček,
zlomený pantofliček,
však včera byl bál.
Zas tedy pojdem,
len to zapisám,
ďakujem pred vanoci,
aj za to, že nič nemám.
Prišly za mnou z houm kredita,
takové polednice,
sebraly televizu aj obraz mejch rodičů,
tak to mam za to, že
jsem nebola skormná,
a uverila poverám.
Na vanoca eště prijdu, na polnoční,
budu seďat až vzadu, by na mňa tolik neviděl,
že som bola blba,
to vim už cely deň.
do kostela,
kde som kdysi byla,
za kresťanku zapsaná.
Po nedělní mši,
pán farár dvera zavírá,
sedim presto v tej lodi,
někdo na mě oči upírá.
Samí svatí, co trpajú s kopími,
mozaika, mihotavá zár,
Milenina kolena,
odřená.
Těžka chvila ma postihla,
nemam krom kostela
jinej chrám.
Utěram si oči aj nos,
trochu tepla od svíček,
zlomený pantofliček,
však včera byl bál.
Zas tedy pojdem,
len to zapisám,
ďakujem pred vanoci,
aj za to, že nič nemám.
Prišly za mnou z houm kredita,
takové polednice,
sebraly televizu aj obraz mejch rodičů,
tak to mam za to, že
jsem nebola skormná,
a uverila poverám.
Na vanoca eště prijdu, na polnoční,
budu seďat až vzadu, by na mňa tolik neviděl,
že som bola blba,
to vim už cely deň.