Konec překrásný

Myslím na konec překrásný.
Kdyby jen svět nebyl tak zvrácený.
Doufám v konec „šťastný.“
Jen neříkejte, že je můj život smutný!

Zde mě již nic nečeká,
tak – v žalu – neskládejte hlavy do klína.
Můj cíl je až tuze jasný.
Žiletku držet v ruce…
Pocit tak krásný.
Pomalými tahy její cestu vést
a tu odpornou bolest srdce snést.

Zpřetrhám všechna svá pouta na Zemi.
Chci se již ocitnout mezi svými.
Nechci již nadále trpět.
Celým svým srdcem proklínám vás pět.

Jste jen šakalové noci.
Odporní zmetci,
jenž se mé mysli příčí,
i když srdce opak křičí!

Konec se snad blíží.
Smrt se ke mně plíží
a já se ji odehnat nesnažím.
Proč se jen tou bolestí stále tížím?

Proč jen nezemřela?
Možná jsem to tak nechtěla.
Nejspíš jsem si tvou lásku přála,
ale raději jsem to vzdala.