sny z podpolštářů

Jsem alenka v říši divů

podivů

na cestu domů jsem si nesla včera v igelitce ani nevím co

šla jsem pomalu

s pocitem, že za sebou trousím hvězdy

ale to byl jen sen

v noci mi měsíc hřál okna

a já z toho nemohla usnout

zkoušela jsem i studený mlíko

s pocitem, že polykám svou vlastní galaxii

ale byl to jenom sen

ráno bylo potom rozespalý a rozcuchaný

a tys to věděl celou tu dobu, protože Ti sláma hořela v očích a včera všechno lehlo tím popelem

ulice zářila a já jí kráčela

s pocitem

že dneska vyšlo třetí slunce

ale byl to sen

nemám už sílu koukat denně do stropu

trmácet se z citu do citu

nemám už ani sílu žít si svoje sny

z pod polštářů všech lhářů

možná nemám ani sílu

bruslit po ledu

já to totiž do smrti nesvedu

ve snu se jednou udusím svou sírou

s pocitem, že tentokrát to prostě nebyl sen