Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoprvé
Autor
Smeesheck
Poprvé
když poprvé
tak sněžilo
auto zastavilo na krajnici
na okně nezbyly otisky
nazval jsi mě koťátkem
pak na ještě tebou horkých
konečcích prstů roztává
teď led očí všech autobusů
co mě odváží
v přítmí čekám
na nezáleželo
respektive je to vlastně on
chudák mužského rodu
myslím že tuší
ale já vlastně neposlouchám co říká
i když by mohl být fajn
ten nezáležel
z dálky slyším umělého klavíristu
a umělý vodopád
čekat od holky ze smíchova
dušený pláč je
blbost
život není náhoda
když spadne ten největší kámen
rovnou na nohu
měsíce pak chodíš s
prázdným srdcem
a zkrvaveným palcem
u levé nohy
(srdce totiž bije nalevo)
zase ten cynický úsměv
děvka
už by měl přijít
protože čekání je hrozné
plýtvání tuhy a papíru
když to bylo poprvé
tak zrovna sněžilo