Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Padlý archanděl

30. 12. 2006

381

Autor

Jenny Impolite

Pro anděla o andělu

Shodili ho z pekelného nebe sem dolů, k nám, smrtelným i nesmrtelným.
Čím provinil se na nebesích?
Byl svůj, byl nezkrotný, chápat dal se těžko.
"Vezmeme tě zpátky k nám, hříšníče!!!"
Tak zněl hlas toho nejvyššího, však on je přece nad námi.
"Desatero dobrých skutků musíš vykonat, pak zpátky do ráje se vrátit smíš!!!"
Tak děl ten nejvyšší z nejvyšších, však on je přece nad námi.
Tak bloudil světem ponurým archanděl sám, ještě více ponurým se zdál.
Pak zasáhl ho šíp do srdce...
Kdo ví?
On však ho tam nesměl navždy mít.
Ten šíp vytrhl ten nahoře, ten nejvyšší.
Zakázal mu srdce se šípem.
Už nevidí ten úsměv z jejích rtů, ten nahoře je přece nejvyšší.
Padlý vyhnanec dál bloudí světem ponurým.
Blízké i vzdálené má kolem sebe...
Snad ten dole, snad ďábel tomu chtěl.
Smlouva s nejvyšším...
Kdo o ni stojí?
"Ty, nejvyšší!"
Brouká si pod vous spravedlivých.
"Koho skutky dobroty zajímají!"
Rouhá se tam dole, on, ponurý archanděl.
Nechce zpátky, nechce ani dole být.
Uprostřed dole je přece rohatý, nebo snad?
Kdo ví...
Netuší, on neví, bláhový, že k návratu do ráje je odsouzen ve chvíli pádu...
Byl vinen, on i jeho duše.
Srdce má příliš naměkko a skutky v dobro obrací, chtěje nechtěje už takový být.
Devětkrát už pochybil...
"Čeká tě trest, tvá vina je dobrota!
Nebraň se, ty bláhový!"
Archandělé se objeví mezi námi a mizí v temnotě nebo ve světle početí?
Snad dole... snad nahoře...
Kdo už ví?
Snad ten nejvyšší, ten je přece ze všech nejvyšších tím nejvyšším.
Odpočívej v pokoji, naivní a bláhový!
Ale ještě ne!
Ještě jsi uprostřed!
Pořád máš s námi smrtelným i nesmrtelnými to trápení...
Zůstaň ale!
Ty už konáš ten desátý...
Jak jsi bláhový...
Mám tě rád, zůstaň ještě na chvíli!