Felace snů

no prolog

Ranní káva se mi v těle rozproudí Stejně rychle jako se vytrácí vzpomínka na sny Hledím z okna a snažím se vybavit si Všechny tváře, se kterými jsem ještě nespal Nevešly se do mých snů Do mých přání, nočních polučních snů Do mých obyčejných snů Vzpomínka na sny potlačuje ranní kávu Vnímám vlhký vzduch Nadouvající se dívčí sukně Probleskující nedopalky A mokrou trávu okolo Slunečnic Dnes uříznu si ucho A stvořím portrét svojí duše A ucho nechám stát se mršinou Odcházím pryč tam kde kde ranní káva Promění se v odpad a odchází Jen vzpomínka na sny zůstává A zůstává naděje Že sny jsou nejtajnější přání (absurdní a exhibicionistické) A že se jednou vyplní

---