voda vodka

Přijde si domů, s náručí hluku a smíchu

domů, kde jeho žena pláče v tichu,

večer co večer

Rozzuří se, tak aby důvod k pláči měla

v tu ránu jí facka přiletěla

Další a další

Alkohol v žilách místo krve má

že ničí se, koho to zajímá

ji, jenom ji

Najednou mu uhne před další ranou

ustoupí jenom o krok stranou

pak blíž a blíž

Obejme ho, jak umí jen žena svého muže

ovine se kolem jak popínává růže

ale bez trní bez trní

Jako každý večer ho uloží spát

vyslechne, že nechtěl, že má ji tak rád

že pít přestane, už přestane

Ona vrátí se do křesla s nenávistí k tomu pití

rozhodne se mu pomstít, tak láhev chytí

a polyká a polyká

Se slzami v očích a s jedinou větou na rtech

Nechává jeho spát v ložnici v zádech

A zvedá se, zvedá

Do ruky další láhev vodky a na stůl krátký vzkaz

"nezlob, se už nemůžu", skokem z okna zlomí si vaz

miluju tě, tak miluju