den

Přátelé, promarnil jsem den. (Titus, snad) (a konec je myšlen vážně)

den načrtnutý v pravidelném diagramu
den umanutý čeká pořád na svou stranu
den promarněný s hořkosladkou příchutí
den rozpliznutý s neřečenou nechutí
den čeká na večer a taky na zítřek
den špinavý a černý jako dobytek
den nečekaně neúspěšných rozhodnutí
den plný hlasů plný lidí plný chutí
den neúměrně hubený a vyvinutý
den skřípění a pěstí co šly nějak mimo
den neochotných očí co jsi viděl přímo
den nepříjemných úkolů a tvrdých zásad
den neskončených konců, co si přej-

---