Stanice na rozcestí

Jsem zaseklej zase na svý myšlenkový trase mám zpoždění a taky chyby v hlase příští stanice je peklo turbulence jako prase život je jako fotbal dám si šluka v poločase semnou stojí všichni lidi na zastávce a já nevím jeslit brečet nebo smát se všechny kolem sebe mám přitom pocit že jsem sám tak vytáhnu čerstvě ubalený brko z kráby všechny hlasy rozplynou se v hustým dýmu trávy vážně nevím co nás čeka při pohledu na člověka ze sluchátek k sluchovodům sápe se mi další track o tom proč jsme tady jestli podporovat snahy překonávat svahy jak zjistit výsledek  obraz se mi zrní v rytmu koleje se vlní ve věčnosti zásek jestli sny se splní nebo osud zmrví tvoje bytí spoustu máš otázek na stanici ozývá se skřípání kolejí nevím jestli nastoupit nebo čekat na další kdo poradí mi jestli je to správnej vlak život nemá jízdní řád jenže čekat na zázrak žádnej náznak k zlepšení né to nemám v povaze a tak nastupuju svezu se po dráze bůh ví kam cesta klikatá pořád spousta vyhýbek pořád stejnej delikvent pořád stejnej výsledek než bys řek vezmu sluchátka pak majk zas další track nesundám tě jako sprite kytarka tě probere vzbudíš se na poli v autě někde mezi městy máš den volna GPS ti nevalí a sjel si z cesty nehledej místo odkuds právě přijel musíš valit dál najisto jen tak budeš pořád živej musíš hledat místo který možná ani není možná snění možná cesta k probuzení musíš valit aspoň kilo vole nebuď žádná plečka naše cesta vede přímo pořád dokolečka nemusíš brát steroid ani dávat éčka abys procitl dřív než ukončí větu tečka musíš hodit slova do éteru abys pochopil tu změnu která dělí od úspěchu a od průseru věř mi má to cenu projet peklem když na konci tunelu je z tebe vítěz co snažil se o změnu svýho života je to tak přece v týhle souloži nebudeš hrát kokota a i když přeskakuje stopa je lepší utřít prach a né se schovat a znova čekat na zázrak...

---