Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen tak v půl sedmé odpoledne v sobotu....
27. 01. 2007
2
9
2256
Autor
Liane
Na hraně
dekadentního
utápění se
ve vlastní představě
o dokonalém prožitku...
Jsem si řekla
DOST
Napila se
červené
bílé
a občas taky černé noci
Zelená liška
se mi slastně protáhla na klíně
Podívala se na mě
lehce ustaraně
A vrátila se do kotce
Konec dalšího
mého
obyčejného dne
dekadentního
utápění se
ve vlastní představě
o dokonalém prožitku...
Jsem si řekla
DOST
Napila se
červené
bílé
a občas taky černé noci
Zelená liška
se mi slastně protáhla na klíně
Podívala se na mě
lehce ustaraně
A vrátila se do kotce
Konec dalšího
mého
obyčejného dne
9 názorů
Ale to vůbec. Vždycky jenom bílá magie. Já mám černou duši i tak dost, musí v tom být rovnováha... ;)
Zajímavé. Symbolické texty mám rád, číst je je jako luštit rébus. Jen asi budu potřebovat pár dalších děl, používajících stejný kód, na porovnání, abych se dobral nějakých skandálních odhalení. Ohledně té záhadné barevné imprese je docela vtipné, že jsem se právě dodíval na Hercula Poirota v Záhadě modrého expresu :o). Začínám mít pocit, že je za tvými básněmi nějaká černá magie.
...přesně...zajimavé může taky být...když si na hraně řekneš... ano ...osobně se na to docela těším ...dekadentní utápění má cosi do sebe...a já na to nemám...dekadentní snění ...snad...
Dekadence není v té básni, to je pravda... Holt se musím smířit s tím, že ta je ve mně... Díky
...líbí...spíš to to cítím jako portrét od Matisse...více fauvismus než dekadence...barvy mám rád...
hm, já mám dneska zrovna jeden z mých šťastných vzácných dnů, ale dokážu si vybavit pocit rutiny.