Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePláč
29. 09. 1999
0
0
1286
Autor
zámek
Pláču.
Tříštím se na tisíce malých,
bezbarvých kuliček.
Nevím.
Nevím, zda se mi ještě někdy podaří je složiti zpět.
Cítím,
že je to trochu jinak.
Pláču.
Slzy se kutálí po mé tváři.
Neděje se tak naposled.
Vím.
Pláču.
Nevnímám nepodstatné,
nepíšu bezvýznamné
a nemluvím naivním tónem.
Pláču.
Kdysi slzy hořkosti a zklamání
se najednou promění v radost a štěstí.
Je to tak neobvyklé, tak krásné ... pláču.
Cítím, že mi to pomáhá
a tak nemám potřebu to zastavit.
Jsem šťastný.
Nemůžu ono nevyzpytatelné dokonale odhadnout.
Nemůžu, a tak se mi občas stane,
že nereaguji dostatečně rychle.
Umrznu.
Nepříjemné.
To nechci.
Nemůžu umrznout.
Pláču ... a přesto mě mráz nespálí.
Sníh a mráz. Mí přátelé.
Nemám důvod je zavrhovat, nemám důvod je nemít rád.
Proč?
Bezvýznamná otázka.
Mám rád vše. Je to hodně náročné, neboť je toho hodně.
Pláču.
Nerozumím sám sobě.
Ale snad je to jen momentální nerovnováha.
Je to nepříjemné, možná trochu zahanbující.
Ale nic netrvá věčně.
Přejdu to?
Přejde to.
Potřebuji sílu. Mám pocit, že rozdávám moc.
Vždyť nedělám nic špatně, tak proč se trápím?
Pláču.
Chtěl bych potkat někoho jako jsem já.
Bojím se však, že bych ho nepochopil.
Mám v tom zmatek.
Klid.
Co má pominout, pomine.
Někdy to přivítám,
někdy se toho děsím.
Pláču.
Pláču a přeci mám ve své duši toliko světla.
Tak ...
... co na tom, ... že pláču?
Složiti zpět - to (ti) se mi nelíbí.. Pláč je upřímný, nádherný, pomáhá, i když často nerozumíme..
... s bolestí odkrývám ono nádherné,
o jehož přítomnosti již nepochybuji ...
Děkuji vám všem.................. záMek
o jehož přítomnosti již nepochybuji ...
Děkuji vám všem.................. záMek
Bez uplakaných a beznadějných dní by nebylo ani dní šťastných... A proto doufej v lepší zítřky, které určitě přijdou, slibuji....
Jezuskote ... to mi něco připomíná ... přesně vím, jak Ti je. Před pár dny jsem sem napsala něco zcela stejného, jen to nebylo ve verších a shrnuto do básně, ale na tři wordovské stránky ... umíš to líp vyjádřit. A taky vím, že pak přišel jeden jediný telefon, a jeden jediný víkend a bylo všechno úplně jiné ... doufám, že to přešlo, že chceš zase dávat to své hřejivé světlo a že opravdu nezavrhneš svoje přátele. Potřebuješ sílu? Ne nepotřebuješ, máš jí spoustu !!! Nedej se.