Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Měsíční

29. 01. 2007
0
2
557
Autor
tonyarrow

Měsíční

 

Jsi leden

Co nedá mi spát

Jsi jeho kouzlo paprsků

Co chtějí se smát

Jsi jeho okna

Tak k nerozeznání zmražená

Jsi lednová kapka

Do svého světa zamčená

 

Jsi únor

Na úkor všech zvěstí

Jsi obláček mraku

Co přinese nám štěstí

Jsi jeho rosa

Křehká v trávě usínáš

Jsi únorová bouře

Když světlo kraji zhasínáš

 

Jsi březen

Když za kamna pádí

Jsi neobratná řeka

Co boj svůj s loukou svádí

Jsi jeho včera, dnes

A pozítří se vzdáš

Jsi v korunách stromů hlas

Co sama nikdy nepoznáš

 

Jsi duben

A bubnuješ na okna v rytmu

Jsi vítr co prohlíží zem

A já blázen co ho chytnu

Jsi jeho panna

kterou od života čekal

jsi čarostřelec nálad

co šípů svých se lekal

 

jsi květen

a do krásy se ženeš

jsi jeho paní rozmyslů

vše mrtvé s sebou bereš

jsi jeho loďka

co rozkývat snaží se hladinu

jsi květnová neděle

každou minutu, každou vteřinu

jsi červen

kam všichni utíkají

jsi jeho noc

co nic svým očím nezatají

jsi moře a poušť

kteří k sobě našli cestu

jsi námořník, který topí se

a já mu hodím vestu

 

jsi červenec

zaprodaný suchu v ústech

jsi letní stín

co se mnou vleče se po zdech

jsi červencová idyla

která vždycky skončí

jsi radostí, co nebude

a se sluncem se loučí

 

jsi srpen

a kosíš poslední zbytky dne

jsi jeho slza co bolí

a bez rozmyslu tne

jsi poslední vlaštovka

schovaná do podkroví

jsi otázka

na kterou nikdo neodpoví

 

jsi září

se všemi jeho hvězdami

jsi myšlenka v mé hlavě

co usnout nedá mi

jsi první mrazík

který v zemi klíčí

jsi předstupeň touhy a rozkoše

na které klín můj líčí

 

jsi říjen

ve květech šafránu

jsi ruka co nevadne

co budí mě po ránu

jsi říjnová evoluce

kterou rozběhli jsme spolu

jsi vlak co nikde nestaví

jen u našeho stolu


jsi listopad

všemi pády jazyka

jsi milost daná člověku

když ze života utíká

jsi kámen na kameni

a tvoříš tichou mozaiku

jsi smutek který křičí kmenem

když zapomněli na májku

 

jsi prosinec

a na sklo zas maluješ obrázky

jsi přelomem prázdných večerů

i odpověď na všechny otázky

jsi paralelní vesmír

kompletně se mnou spojen

jsme hluboko na dně a sami

jsi zármutek v mém srdci zhojen

 


2 názory

Sally
29. 01. 2007
Dát tip
Já si taky myslím, že je to dlouhy a o ničem a: spojen - zhojen

Veršování - ročení. Nějak mám při četbě neodbytný pocit, že v tak dlouhým textu se toho mnoho nenalézá.Milý veršování nic víc, ale i to má svoje kouzlo.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru