Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Z lučního podsvětí

05. 02. 2007
1
2
710
Autor
vagus



Kráčela bedrunka po květince,
a bafala fajfku.
Hustý dým se přes rudé krovky valil,
kdo viděl tu krásu, tomu dech se tajil.

Na úzkém listu míjí se beruška s koníkem lučním.
Koník nemá rád kouř,
míří na bedrunu samopalem ručním.

Koníka již dlouho tíží hluboké deprese,
snad právě proto vzalo se v tom tvoru tolik agrese.

Nejen krovky jsou teď rudé,
krví potřísněné části těla bedrunčina
jsou tu všude.

Teď z těla slunéčka se řine krve proud,
a z dýmky její naposledy
vzešel mlhavý čmoud.

2 názory

no já bych tomu snad i tip dal, nebýt tý kostrbatosti, volný verš je podle mě trochu jiný, tohle je nezdařený verš vázaný, nebýt té řemeslné odbytosti, tak je to i taková úsměvná veršovánka pro oddech

čpí machinářstvím*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru