Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

výdech

01. 03. 2007

1063

Autor

pse_u_do

nebodej

prosí

neprodyšno

plátno napnuté na hřebíku zabíjím tužkami ořezávám

šupiny pokroucených hadů ho zasypávají do parket do hladin

stínů

tenkých tak na prst

upily z lahve asi trochu víc najednou pleskají křídly a vlny je polykají jako racky

holko

volá

s rukou na krku

jednou mu povím

jak to mám se světem v tom moři že jenom z přídě papírových lodí vidím kdy je kulatý

ale

dusím (se)

a obličej mu rozstřihává kaleidoskop

(možná příliš najednou)

6 názorů

,,,jo, prijemny....ale pro men neprijemny mista, kdy se ztracim v textu..."holko vola s rukou na krku"...(ok, napovi nazev, ale prece)...takovy zamlzeny, jakobys prede m,nou neco skrejval, ale neni neprijemny....treba pomuze dalsi cteni...pocit ale vybornej - mas velkej cit pro to, kam polozit slova..a to se naucit neda...........*