Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdjezd
07. 03. 2007
1
2
353
Autor
Jean-Valjean
Jako nikdy nevyřknutá
omluva
Jako tóny hluché flétny
co klečí na koberci
Jako noty
zbytečně načmáraný
na papíře
Zdá se být okamžik
před rozloučením
Když ráno vtrhne
do ulic a parků
a první vlak
zahouká těsně
před svítáním
omluva
Jako tóny hluché flétny
co klečí na koberci
Jako noty
zbytečně načmáraný
na papíře
Zdá se být okamžik
před rozloučením
Když ráno vtrhne
do ulic a parků
a první vlak
zahouká těsně
před svítáním
2 názory
Moc se mi líbí: jako tóny hluché flétny... škoda, že to po tak vzletném vzrůstu malinko upadá do obyčejnosti not načmáraných na papíře... ale celkově povedené...****
Ano, niecim mi je to velmi blizke, vlak a rozlucka...obcas jej nezmyselnost...ma to do seba,tip