Úleva

kamoška mi zadala slova :zeď,krev,séšt,fazole a nůžky...tk sem to zkusila x)

Už je to tu zase.Jen sleduje krev jak jí stéká po zápěstí.Pozoruje nůžky ležící na zemí.Proč to musí vždycky dopadnouot takhle?Už tolikrát se snažila přestat s tím.Neřešit každý problém takhle.Ale copak to jde?Ne,nejde!Potřebuje pomoc.Potřebuje pořádnou pomoc.Ne jen lidi co se tváří že jim na ní záleží a přitom si jen myslí jaký je cvok.Jenže takový nikdo není.Venku se spustil déšť.Schovala nůžky a omyla ránu na zápěstí.Zadívala se do zrcadla.Už to není ona.Už to není ta veselá dívka plná radosti.Otočila se a šla ze dveří do svého pokoje.Teda jestli se to mu dalo říkat pokoj.Postel,skříň,zeď s jedním plakátem,stůl.Vzala si mikinu a šla ven,do toho deště.Jen tak se procházela deštěm.Asi po hodine začaly padat kroupy,byly veliké asi jako fazole.Rozběhla se přes silnic a nevšimla si světel zprava.Ucítila jen náraz a pak už nic.Snad jen...úlevu.

---