Jeho cesta

Zdálo se, že už vyhrál. Že už našel cestu, kterou tak dlouho hledal. A Ona byla slepá..

Nevedla nikam, jen se ještě víc ztratil. Začal být zoufalý. Oheň dohoříval. Náhle tu stojí se zhasnutou loučí. Tma ho pohltila. Naráží hlavou do zdí. Rukama ohmatává stěny chodby a klopýtal. Upadl. Vymkl si kotník. Hrozná bolest. Ale on se zvedá, kulhá dál. Kulhá tam, kde Ji tuší. Tu, o které sní.

Prošel už několik křížení cest. Intujitivně odbočuje. Zrychluje. Nepřemýšlí. Panika narůstá Kotník nekotník. Musí se dostat k Ní. Netušil, že chodí v kruhu. Síly docházejí. Zoufalost roste. Klesl na kolena a pláče. Ne z paniky. Ne ze strachu ze smrti. Pláče,protože ví. Nestojí o něj..

Přestal hledat cestu. Přestal přemýšlet. Jen tak ve všeobjímající temnotě tiše sedí. A čeká, až přijde jeho čas...

---