Ta naše povaha česká

tak todle...je prisernost sama...proboha co sem to vlastne psal?.. (psano do skoly jako slohova prace na tema ta nase povaha ceska)

Milé děti, pěkně se usaďte ,ulehněte či zaujměte polohu, která je Vám milá, a pozorně poslouchejte.Povím Vám příběh o jednom republikovém království… Bylo nebylo za sedmero horami, několikatero řekami..zkrátka a prostě uprostřed Evropy, byl, je a snad bude, Český stát.Nebyl to stát obyčejný. Byl začarovaný. Žíla zde ta největší směska společnosti. Spousta kultur vedle sebe a občas i nějaký ten pes se našel. Lidé v tomto prokletém státě nebyli nikdy s ničím spokojeni a pořád si na něco stěžovali, ale když měli dát ruce k dílu, tak se k ničemu neznali. Lenost, pokrytectví, špinění druhých tu bylo vydatně zaléváno živou vodou,alergie na peníze vlastnost patřící všem. Tento stát, prohnilý korupcí,neúctou k přírodě, protkaný pavučinou lží, snůškou výmyslů, hnaný touhou jedinců po moci do černého ráje, se táhne odpadní rourou ke své zvrácené budoucnosti… A v tomto státě žil byl sám ďábel se svou zlobou,krásou,štěstím a touhou, který zde vládl. Mnoho mladých reků ho zkoušelo zdolat.Stovky statečných hrdinů se pokoušelo království osvobodit,ale byli vždy sami. Bez pomoci byli hladovou společností trháni na cáry a polykáni bez kousání. Jednou přijde tma,doba temných úsvitů,čas, který nebyl. Tma se rozprostře nad krajem a stát se propadne do horoucích pekel. Temný úsvit přislíbí světlý zítřek,leč ten již nikdy nenastane…možná…jednou…

---