Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTáta
Autor
Mioneo
tuto věnuji svému tátovi, který minulý rok umřel. je to možná zamtené... nevím, psal jsem to jak mě to napadalo...
Zapaluji svíci za toho kdo mi život dal,
vzpomínky loudí o kousek místa mezi radostí a smutkem,
o kousek citu jež se mi nedostal...
o lásku o které jsem věděl a těžko si ji k sobě bral.
To je ta bolest srdce mého, nesmělého,
řev světa v mlčení otevřených úst,
slepota černých očí slunce,
duše, jež tíhou vědomosti nemůže stoupat vzhůru...
andělé na kůru... zpěv váš už neslyším,
umírám životem...
světlo mé nechte raději plamínkům svíček a hvězdám daleko v temné noci ať jsou veselé