Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKřik o konci samoty
22. 03. 2007
4
5
896
Autor
Matob
Jsem odpovědí bez otázky,
jsem člověk, který dělá vrásky,
tmelí a dělí, brání a ničí,
dobro a zlo, a všechno ve mně křičí,
pro všechno k ničemu a mnohem více.
Výkřiky které urvou plíce.
Výkřiky které otřesou srdcem všech.
Opuštěn nespoután ve čtyřech zdech
Kam jdu a proč se vlastně snažím?
Život je cena a tak jej dražím
Nejnižší nabídka, prodáno pod cenou,
Přichází samota za prací nucenou
A váhám,
Přijmout se zdráhám,
Co chtít když všechno už mám,
Chci tebe, už nechci být sám!!
5 názorů
Ony ani ty ostatní myšlenky nejsou zrovna vrchol originality, ale je fakt že zrovna tohle je celekm zásadní otázka kteoru si pokládá spousta lidí, tak proč jí nepropašovat i do mé básně (třeba si tím do budoucna vytvořím image přemýšlivého intoše, jeden nikdy neví, k čemu je takové klišé vhodné, že?) Dík za názor!
I přes pár klišé se mi to moc líbí. Šlo to příjemně číst a velice rád jsem si to dal ještě jednou. *