Slunce moje

Když nemůžu spát,
po zdech tančí stíny,
schovávám se do jejich náruče.
Když nemůžu spát,
myšlenky bloudí ulicemi,
jezdí v taxících bez placení.
Nemůžu se nadechnout.
Mé srdce je monogamní.
Když nemůžu spát,
svazuje mě tupá bolest uvnitř hrudi.
Umírám,
i když žiju.
Jsi uvnitř,
bydlíš v mých komnatách,
od kterých chci někdy ztratit klíč.
Chci brečet,
toužím po svých slzách,
nesu v sobě mnoho bolesti,
stejně jako Ty.
Přiznám se,
to, co k Tobě cítím mě zabíjí,
ale je to silnější než Tě nechat odejít.
Pořád věřím,
pořád čekám.
Píšu Ti dopisy,
unesou všechny má slova.
Slunce moje!
Koluješ v mých žilách.
Přiznám se,
utápěla jsem Tě v kapkách alkoholu.
Přiznám se,
chtěla jsem Tě ze sebe vydechnout jako cigaretový dým.
Nejde to,
nemůžu ,
nechci.
Nosím v sobě Tvoje věty,
jsou jako hrst korálků.
Slunce moje!
Chci Ti naslouchat.
Chci se přestat hádat.
Chci vědět,
co pro Tebe znamenám,
potřebuji to vědět.
Jsou mezi námi otazníky.
Jsou mezi námi hradby.
Už nejsme malé děti,
už není cesty zpět.
Cítím vůči Tobě výčitky,
moře výčitek.
Když nemůžu spát,
po zdech tančí stíny,
schovám se do jejich náruče.
Slunce moje!