Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČekání
Autor
Metztli
Takové hraní se zvukem - maličký pokus :)
Čekání
Černé hodiny na stěně tiše zavrčely a ozvalo se jedno veliké hlasité
TIK.
Drobné prstíky s oloupaným černým lakem poťukávaly do červené kožené lavice.
Ťuk, ťuk. Ťuk, ťuk.
TIK.
Ticho té chodby se zarývalo do duše. Ticho a čekání. Dívčina si poposedla a vzala do ruky pár drobních mincí. Začala si s nimi hrát – jen tak v jedné malinké, roztřesené dlani.
Cink. Cink. Cink.
Ťuk, ťuk. Ťuk, ťuk.
TIK.
Jediné bílé dveře uprostřed chodby byly stále zavřené. Dívčin zrak upoutala moucha sedící na stěně – čistě bílé stěně. Moucha si otírala křidélka. A potom, jakoby si všimla, že je pozorována, zvedla se a začala poletovat kolem.
Bzzzzz. Bzzzzz. Bzzzzz.
Cink. Cink. Cink.
Ťuk, ťuk. Ťuk, ťuk.
TIK.
To hloupé zelené lino tak strašně bodalo do očí. Všude kolem ní byla sterilizovaná bílá, jen zem byla nechutně zelená. A ještě lavice – červenohnědá. Udělalo se jí z toho zle. Aniž si to uvědomila začala klepat nohou.
Tap, tap, tap. Tap, tap. Tap, tap,tap.
Bzzzzz. Bzzzzz. Bzzzzz.
Cink. Cink. Cink.
Ťuk, ťuk. Ťuk, ťuk.
TIK.
Vrz.
„Další“