Noc

Leží v posteli a dívá se do tmy. Nic není vidět, přec jí v žilách tuhne krev. Strach je nedílnou součástí jejích nocí. Paprsky bledé luny dopadly na bělostnou šíji dívk. Posvěcený růženec se skví na krku nevinné. Svatá Marie z ikony na stěně ji chrání. Opět neklidně usne.
Každá noc je stejná. O půlnoci ji probudí nevědomí strach, silný sic nevysvětlitelný. Dívka je každým dnem vyčerpanější, vystrašenější a slabší...
Jednoho rána přijde milovanou dceru probudit matka. Dívka však spí spánkem věčným, bezesným. Jen na zemi leží roztržený růženec. pouze dvě malá ranky na krku prozrazují temného pachatele...Panenka Marie z rozbité ikony roní krvavé slzy...

---