Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa povrchu
28. 03. 2007
0
6
3159
Autor
Muamarek
Krůpěje potu slunce svitu,
briliant sněhu v březoví,
hory ponořené do svých štítů
s kopím nikdy neloví...
Mraky se snesly nad jehličí,
souhvězdí klidu promlouvá
a aniž se komu omlouvá,
příběh o příběhu líčí...
Uvěznili věž v srdci dcery,
a to dcery přímo vládce,
kol je samý jed a zrádce
a sudičky bez důvěry...
Snad nestane se z víly skřet,
obr, co dáví trpaslíky,
Sněhurce pak její díky
zmrznou provždy naposled...
Událostí všech divný sled,
boření, plán stavby nové,
kdosi strhne z víly pléd,
ráj nezná mříže ocelové...
6 názorů
Nebýt prologu, nechápala bych, takhle vím, ale moc to nevidím... hezké obraty, ale nesouvislé, rozhárané, spíše uplakaná víla, než rozhněvaný obr.