Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZávrať
04. 04. 2007
0
3
3000
Autor
Milly
Něvěřím jim-
očím Tvým svraskalým,
protože láskou nedrží.
Protože chtějí utíkat
tam, kam se přece nesluší...,
tam, co se jiní bojí...,
kde leží snad konec světa.
A dál za tou propastí
se dá už jenom létat
Však co když se křídla má unaví
a Ty,
třeba právě vzdálený,
nepodepřeš mě?
Kam zřítím se,
když pode mnou dávno
již nebude světa?
Snad jen do plamenů pekelných
dá se dolů z nebes padat...
3 názory
poezie je hodne o vyjadreni pocitu, nekdy to zkratka v cloveku vre a ten kotel vjemu a myslenek proste pretka, obsah se pak zakonite musi prelit pres okraj ven.
zde to citim i kdyz to treba neni dokonale je za tim clovek i pocit. kdyz odhlednu od klisoidnosti nekterych vyjevu pohoda.
Jo, je to asi blbost- už jsem ji dala do MIMO a že nestojím o hlubší kritiku, ale tohle, sakra...... tos nemusel.