Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa konečné
06. 04. 2007
1
11
2209
Autor
schyza
Na konečné
Pramínek vlasů
okolo krku jsem uvázal
snad abych zapomněl
co jsem nedokázal
Pod mostem naděje
v domečku z papíru
škrtám zápalkou
když ztrácím víru
Ve vyschlých ústech
desítky pilulek
jen tak se kutálí
hledají žaludek
V přístavu bez duší
kde lodě nestaví
sedím a přemýšlím
proč svět mě nebaví
11 názorů
christopher kenneth
06. 09. 2008
Ano Nairo... chápeš i nechápeš... někdy se totiž vypíšu a je mi ještě hůř... A sám nevím v čem to je... ale určitě děkuji... a zklamaný jsem.. ale toho je moc co mne zklamalo... a psát to jen tak to není ono.. pokud chceš zjistit čím vším... pak musíš číst a číst...
...zklamaný láskou
zklamaný vírou
mohl jsi i milovat
ale nechtěla
věšet se kvůli ní
to se nedělá
chce to jen trochu času
nevzdávat se těm hlasům...
...nebo jsi chtěl dosáhnout něčeho jiného,asi míň romantického, těžko se to hádá....nedáváš žádný vodítko...nebo necháváš napospas ...ať si každý přebere jak chce... (pramínek svých, nebo tvých vlasů...)
...ale chápu jedno...potřebuješ se vypsat se svých pocitů a stresů a je ti jedno jestli to někdo chápe ...nebo ne...prostě je to z tebe venku a uleví se...aspoň to znám já tak nějak....
Piluju piluju piluju... večer nad lahvičkou bílýho... Třeba se to vypiluje třeba ne.. Kdo ví... Hlavní je, že ze sebe můžu ty věci dostat... Na formě mi až tak nesejde... Byl bych rád kdyby se to lidem líbilo... ale když nebude tak nebude... Přes koleno to lámat nebudu...
rytmus pokulhává, doporučuju mu dát nějakej lék proti bolesti...
Nejlepší asi bude zkusit psát a psát a psát, třeba se z toho vyklube i něco vypilovanějšího...
Inu dobrá.... Mě to ale neublížilo... Myslím, že jsem otrkanej už dost na to aby mi ublížilo... Pár větiček od někoho koho vůbec neznám... Ale to je jedno.. Myslím, že dál to nějak rozvádět asi nemá cenu...
Promiň, je Velký pátek, možná nějvětší obrat v lidských dějinách, a já jsem nezdvořilý a chovám se jako hulvát. Věci říkám dost naprudko, což může ublížit... Hodnotil jsem tvou poesii né Tebe.
Neberu nic jako vrcholné dílo... Prostě žiju... A pak když se zastavím... Něco ze mě vypadne... Ať už je to jakýkoli neumětel... Ale co je hlavní... Moje škola je opravdový život....
Podívej, možná to vnímáš jako vrcholné dílo, neberu Ti to, mne se to nezaujatě jeví jako nevyzrálá rýmovačka s lacinými obraty (uvázal-nedokázal,papíru-víru, nestaví-nebaví) Nemá to vnitřní dynamiku, ani silný příběh, chybí tomu nápad...Nevidím talent. Asi bych to ani nehodnotil, jen přešel, nebýt tvých snah komentovat...
Na rozdíl.... Od čehosi co už jsem hodnotil... je tohle poznamenané životem ať už je forma jaká chce... a právě v jednoduchosti občas bývá síla... ale je to tvůj názor... a já ti ho samozřejmě neberu... Píšu sem hlavně abych si přečet ty názory... Ale tohle mi přišlo spíš jak vendeta než kritika...
och, tak to je děcká rýmovačka. Slova spojená lacinými rýmy, jen aby se to rýmovalo. Řekl bych za hranicí bodovatelnosti...