Vlkodlak II.

Vlkodlak II. Náš čas je vzácný není kam se hnát poslouchej rytmus a pojď si s náma hrát Můžeš co chceš třeba tančit při úplňku noc je ještě mladá teď budeme si hrát. Zkaženej je svět udělej s tím něco. Tak s tím něco udělej! Odbíjí půlnoc už zase musím jít město je na cestě k odpočinku pro tebe však poslední. Ve tmě noci skrýváš svoji tvář. Marně se snažím postavit zeď na cestě do propasti zastavit vlak do nicoty. Hraji se smrtí o čas tenhle koncert bude poslední. Chci lidem ukázat tvář aby se jim líbila cítím však něco jiného nenávist k mé podobě je obrovská. Jsem vlkodlak a žeru vaše těla chci vás zabít protože z vás nemám strach. To vití! Cítíš jak proniká do morku kosti hrůzné a děsivé při tom tak krásné. Stačí pár kapek krve a má touha zabíjet je nezkrotná. Krev barví tvoji tvář déle již svoji chuť neudržím. Daruji vám smrtí svobodu kdo mi odpustí? Volnost,která unáší bude tím nejkrásnějším darem. Nemám strach z přítomnosti smrti děsí mě její povaha. Připusť si bolest pak ucítíš chuť žít teď už je však pozdě vždyť tobě se přece nemůže nic stát. Lepší dárek nedostaneš vždyť co je lepší než nekonečná volnost v říši kde tě nikdo neslyší. Dosud tu taková možnost nebyla. Vítr sílí je čas jít má tvář se mění při úplňku budu žalem osamělí na měsíc vít. Mé drápy se lesknou chladem teď přichází chuť žít snad jednou toho bude konec ale teď už musím jít. Jít si pro Tvoji duši! Ray

---