Sonet s úšklebkem

Ňu, ňu, ňu miláčku, jahůdko v době sklizně

sladká jak mejdlíčko, dřív než ho vyzvracíš

jak kornout zmrzliny, každý si připolízne

ty se však lízáním tak nějak neztrácíš

Jsi jako sisinka růžová v celofánu

jejž nutno před pusou pečlivě odloupnout

páni jdou navečer a odchází až k ránu

a každý může se vděčností rozplynout

Pak tě však svléknou z košilky

za zvuků ryčné čtverylky

vedou tě na pranýř a potom k hranici

Za to, žes mohla nastejno

(tomu či tomu - lhostejno)

připravit pro tělo tak sladkou žranici