Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNamysli
19. 04. 2007
1
2
1302
Autor
roguen-lome
Skrze rozmazané střípky
očních víček
malujeme obrazy
přes nekonečný proud slz
tříštíme okamžiky
a tak vnímáme svět
jako odraz slané vody
na sítnici očekávání
a někde v průsečíku
dlí mysl a říká co je co
jak malé dítě přebírá hračky
s cílem hry a neví ani co hra je
nestará se o smysl
ani odkud přišla a kam jde
jen si letí
vesmírem stížností a přání
a občas splní nějaké tajné
to aby náhoda nezapoměla svou tvář
tisknutou do dlaní větru
osaměle zpívající
na břehu vyprahlé pouště
kde voda je jen sen
který se bojí snít i zrnka písku
očních víček
malujeme obrazy
přes nekonečný proud slz
tříštíme okamžiky
a tak vnímáme svět
jako odraz slané vody
na sítnici očekávání
a někde v průsečíku
dlí mysl a říká co je co
jak malé dítě přebírá hračky
s cílem hry a neví ani co hra je
nestará se o smysl
ani odkud přišla a kam jde
jen si letí
vesmírem stížností a přání
a občas splní nějaké tajné
to aby náhoda nezapoměla svou tvář
tisknutou do dlaní větru
osaměle zpívající
na břehu vyprahlé pouště
kde voda je jen sen
který se bojí snít i zrnka písku
2 názory
jsou tam pěkné momenty: sítnice očekávání, dlaně větru, břeh vyprahlé pouště
občas bych použila enter, aby to nebylo tak v kuse a líp se to četlo a vnímalo