Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřece každý
23. 04. 2007
0
12
1591
Autor
Alela
víš...?
Virtuálním světěm nedá se žít
to přece každý musí pochopit
když hladina mých představ klesla hluboce
že nepřežila by jediná rybka v potoce
když něha vybledlá jak smrtka mi ruku podala
a já se tehdy snad vážně naposledy usmála
když touha zpřehýbala všechny ocelové tyče
a srdce nedokázalo již déle po lásce křičet
přišla celá konečná a smělá
s rozkvetlou růži na prsou
milostnou píseň pro nás pěla
ty budeš mým jen a já tvou
v přítomnosti její i zem se chvěla
a kdo by za ní nechtěl jít?
když se tak vroucně nabízela
to přece každý musí pochopit...
12 názorů
Je to na síti všechno hrozně rychlý až divný, řekněme si upřímně...a když se do toho zamotají básně...
:)
No, tohle byl právě jeden vztah, který ani neměl šanci vzniknout, i když vypadal, že by vznikl velmi rád..., nebo jsem to tak aspoň vnímala...
A proč by ti holky nemohly psát básničky??? Pěknej seš na to dost, ne?:) Jinak mi klidně napiš na mail jak se máš a tak: ajia@centrum.cz
Pro mě? To by mě ani nenapadlo, že by mi holky psaly básničky :-D Ale přečíst si to můžu, ne?
Jo, mělo tam být ocelové, díky za připomínku...l jsem to blbě opsala...ups:)
Nevím. Ale ty tyče byly spíš ocelové. Čisté železo se k výrobě válcovaných tyčí nepoužívá.