Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKapičky
05. 05. 2001
0
0
1148
Autor
noty
koukám na dvě světla
v dálce kapičkového mrholení
je novuluní
dvě žlutá světla se přibližují
i odtahují stejně
vlhkou dlaní stírám kapičky z mých mokrých vlasů
v uších mi hučí nějaké zvuky
které nedokážu identifikovat
snažím se otevřít ústa, ale dere se ze mě jen sípot
co se se mnou děje?
před očima mi míhají žluté pruhy rychle se šířejicích povozů
cítím po těle chlad stále zde stojím
nejsem schopen se pohnout
pronásledují mě kapičky studu a hněvu zárověň
kapičky stékají dál a dál
krásně cinkají, ale mě to netěší
kapičky mě pronásledují,
všechno se měří na kapičky
kap kap plesk kap plesk plesk kap kap plesk
kapkapkkapalik.. nebojte se.. to se jen kapalik vykapava ze svych pocitu... :o) hlavu vzhuru brachu...
Musím se všem omluvit kdo tuto zpackaniny byli nuceni číst, opravdu se stydím za to co jsem sem pustil. Už to snad neudělám doufejme, ale nechám jí tu, aby to bylo promě poučení
Plesk káp, plesk plesk káp Zuzana Navarová Nerez :-)
(moje první asociace)
Ale stud a hněv? Kde to jsi?
Skôr než báseň naliehavý výkrik, zo začiatku sa mi tvoja nálada zakvapkala priamo pod kožu, ku koncu som sa trošku uvoľnila a teraz som rada, že som vo svojej koži. Myslím, že Ti rozumiem, aj keď máme obaja isto iste iné dôvody :o)